Horoskopy a astrologie - Pálení čarodejnic, Filipojakubská, tedy Valpuržina noc 30 duben

30. duben - pálení čarodejnic, tedy kouzelná a tajemná Valpuržina, Filipojakubská noc

 

Již od raného středověku lidé věřili, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc oproti ostatním dnům v roce, což platilo například i o magickém nočním čase z 30. dubna na 1. května. Tato noc, noc Filipojakubská, byla pokládána za magickou a kouzelnou, za noc Valpuržinu, kdy nečisté síly mohou získat moc nad životem člověka. Svátek pálení čarodejnic, tedy Valpuržiny noci, se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že právě o Filipojakubské, tedy Valpuržině nocise čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, avšak svátek sám sahá do nejstarších keltských kultur a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem změnila v pověru, že ďábel může moc na Zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí čarodějů.

Rituál pálení čarodejnic na Filipojakubskou noc z 30. dubna na 1. května

 

Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti.Rituály pálení čarodejnic, rituály kouzelné Filipojakubské, tedy Valpuržiny noci nebyly spojeny s jejich pálením, jak toto počínání  nazýváme v současnosti, ale především se zaháněním, tedy „vykuřováním čarodějnic“. Nejednalo se však pouze o tuto Filipojakubskou noc z 30. dubna na 1. května , vykuřování se připravovalo již několik dní, nejčastěji tři dny předem. Všechny domy byly především vykuřovány jalovcem a routou. Účinnou „zbraní“ byla svěcená voda, kouř kadidla a hlasité zvuky všeho druhu, především řinčení kovových nástrojů. Vykuřování před čarovnou Filipojakubskou nocí se provádělo pomocí černě a červeně kropenatého bolehlavu, jalovce, rozmarýny a větviček trnky, které se uschovávaly a prvního května následně spálily.

 

Rituál vyhánění zlých duchů a pálení čarodejnic na filipojakubskou noc

 

Muži a chlapci v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi, ženy nosily kadidelnice či zapálené vonné byliny. Poté, co kostelních zvonů byly zapalovány větve připevněné na kůlech a kadidelnice. Následně lidé obíhali kolem svých stavení, dvorů i vesnic v magických, kouzelných kruzích. Tak byly čarodějnice vykouřeny a vyhnány ze svých skrýší a nikdo se jejich rejů již nemusel obávat. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně.

 

Pálení čarodejnic jako rituál očisty Přírody a člověka a oslava nového zrození

 

Postupem času se z výročních filipojakubských ohňů vyvinulo  „pálení čarodějnic“. Mladí mužové zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky především jako symbol zachování pěkného počasí a uctění přírodních božstev. Popel z Filipojakubských ohňů měl mít zvláštní magickou moc pro zvýšení úrody. Často se také rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo pro zajištění mládí a plodnosti. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, tedy 1. května, kdy měly zlé síly největší moc škodit lidem lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Aby se ale hledající duše člověka před působením nedobrých a zlých sil ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí.

 

Noc před prvním májem a čarovná moc magických rituálů na filipojakubskou, valpuržinu noc

 Večer před sv. Filipem a Jakubem se zdobívají  vrata zelenými halouzkami podle staré pověsti, kdy byli sv. Filip a sv. Jakub na svých cestách pronásledováni za noci Židy, kteří si dům, kde se apoštolové složili k spánku, poznačili zelenou větvičkou, aby jej ráno poznali. Legenda však praví, že se ještě téže noci zjevil anděl a stejnou větévku položil za vrata každého stavení, aby Židé pop rozednění nepoznali, ve kterém domě se oba apoštolové nacházejí, což jim umožnilo šťastně se podlým nástrahám vyhnout.

 

Valpurga, jméno pro křesťanskou světici i pohanskou čarodejnici

 

Valpurga byla podle některých tvrzení saská bohyně, které tradice připisuje patronství nad čarodějnicemi. Zajímavé je, že slovo Valpurga je také jeden ze staročeských výrazů pro čarodějnici. Valpurga však byla především křesťanská světice z 8. století, která v německých lidových pověrách vystupovala jako ochránkyně před čarodějnicemi a jejich kouzly a nahradila starogermánský svátek příchodu jara a probuzení přírody, slavený v noci z 30. dubna na 1. května

 

 

Keltský odkaz pohanského svátku Beltine a oslavy plodnosti v Evropských zemích

 

 

Beltine patří mezi čtyři nejvýznamnější keltské svátky známý rovněž jako Velký rituál, ve kterém dochází k symbolickému spojení mužského a ženského principu - dvou neoddělitelných polovin podstaty velkého Vesmíru a Jeho Stvořitele. Filipojakubská valpuržina noc je čas oslav posvátného spojení muže a ženy.

 

Symbol ohně jako očistného prvku v rituálu pálení čarodejnic o filipojakubské noci

 

Každý nový začátek musí nutně začít očistou prostředí, což platí jak v astrologii a magii, tak i v oblasti astrologicko-kalendářních principů věčných cyklů zrození a smrti; každý nový začátek si vyžaduje očistu oblasti ve kterém má nový děj probíhat. Proto i Beltine patří k ohňovým svátkům, kdy k očistě dochází prostřednictvím ohně. Svátek Beltine se světí v předvečer prvního května, neboť keltský den začíná západem Slunce dne předchozího.

 

Keltský svátek Beltine a jeho vztah j čarodějné Valpuržině filipojakubské noci, kdy probíhá symbolické pálení čarodejnic

 

Původně to byl den, kdy se v keltské vesnici uhasily všechny ohně a vymetla všechna ohniště. Druid založil nový oheň a na něm se spálilo vše, co bylo po zimě třeba zlikvidovat. Do ohně se též vhodila vonná vykuřovadla a všichni z vesnice prošli očistným kouřem. Součástí oslav Velkého rituálu byly i tance kolem máje a rituál znázorňující oplodnění - mužský rituální nástroj, oboustranně broušený nůž athame, byl vkládán do ženského rituálního nástroje představujícího dělohu, zpravidla kalich či pdobnou nádobu. Dvojice však samozřejmě raději odcházely do okolních lesů a k oplodňování používaly přímo svá těla jako rituální nástroje.

 

Keltský svátek Beltine a filipojakubská noc jako oslava jara, života, plození

 

Beltinem začíná světlá polovina roku. Samo slovo Beltine znamená doslova očistný oheň. Z poznatků historiků víme, že samo zapálení hlavního rituálního ohně bylo spojeno s numerologicky posvátným číslem devět. Nejprve bylo vybráno místo, kde nejvyšší druidský kněží nakreslil devět čtverců a v prostředním odstranil drn. Ve vzniklé prohlubni postavil hranici z polen z devíti druhů dřeva a pomocí dubové třísky je zapálil. Do ohně se pak vhazovaly obětiny pro boha Belena - boha Slunce, který měl na starosti léčivé prameny a věštění.

 

Druidismus a jeho vliv na svátky jara a rituál pálení čarodejnic

 

Druidizmus je duchovním dědictvím našich předků a je spojen s uctíváním a respektováním přírodních zákonů. Odpovídá životu v harmonii s přírodou a s principy zdravého životního stylu. Druidské praktiky jsou šetrné, využívají přírodní zákony, učí nás naslouchat Přírodě a respektovat ji. Beltine a jeho oslavy jsou obdobím tepla, světla a rostoucí důvěry. Beltin je časem plodnosti, časem vegetačního růstu a rozvoje lidské společnosti. Je dobou erotiky, životní síly léta a oslavou mládí.

 

Filipojakubská noc a pálení čarodejnic jako živá vzpomínka na kruté rituály prapředků

 

Lidé v předvečer 1. května zapalují ohně a oddávají se oslavám či radovánkám, aniž by hlouběji přemýšleli nad podstatou svého konání, kterým stále udržují živé vzpomínky na dávné a často i kruté rituály prapředků. Filipojakubská noc patřila vílám, elfům a samozřejmě také čarodějnicím. Kolem ohně se vodil dobytek, aby se zajistilo jeho zdraví a plodnost. V současnosti se jedná spíše o příležitost k zážitkům bujarého veselí, tance, hry, hudby, alkoholu a zpěvu, avšak v tradičních lidových zvycích můžeme vyčíst daleko více a nutno podotknout, že jsme se jako lidstvo v podstatě nezměnili. I starověcí Keltové měli svůj svátek Beltin, dnešní Filipojakubskou noc spojenu vyjma rituálů přírodně-náboženských i s rituály podstatně prozaičtějšími.

 

rituály letního slunovratu >> 


Průměr: 3 (3 votes)
Jak často čtete horoskopy ?:

style="display:block"
data-ad-client="ca-pub-6557227008945158"
data-ad-slot="2144181454"
data-ad-format="link">